Elektřinu lze získat ze sluneční energie přímo i nepřímo. Přímá přeměna využívá fotovoltaického jevu, při kterém se v určité látce působením světla uvolňují elektrony, nepřímá je založena na získání tepla. U přímé přeměny tedy dochází k tzv. fotovoltaickému jevu, a to je jev, při kterém se v látce působením světla (fotonů) uvolňují elektrony. Fotovoltaický jev nastává v některých polovodičích. Fotovoltaický článek je tvořen nejčastěji tenkou destičkou nařezanou z monokrystalu křemíku. Destička je z jedné strany obohacena atomy trojmocného prvku a z druhé strany atomy pětimocného prvku. Když na destičku dopadnou fotony, uvolňují se záporné elektrony a po nich zbývají kladně nabité "díry". Přiložíme-li na obě strany destičky elektrody a spojíme je drátem, začne protékat elektrický proud.

Fotovoltaická elektrárna vyrábí elektřinu ze slunečního záření. Fotovoltaickou elektrárnu tvoří dva základní komponenty: fotovoltaické panely a střídač (měnič). Fotovoltaické panely vyrábí elektřinu – přesněji stejnosměrný proud. Čím více panelů je instalováno, tím větší výkon elektrárna má. Střídač (měnič) převádí stejnosměrný proud z panelů na elektřinu s takovými parametry, aby na ní mohly normálně fungovat standardní spotřebiče připojené do zásuvky. Elektrárna bývá doplněna o baterie, kde jsou ukládány přebytky vyrobené elektrické energie.

Jedná se o systém propojený s rozvodnou elektrickou sítí, kde je přebytek vyrobené energie ukládán do baterií. V případě nedostatku vyrobené energie elektrárnou je využita rozvodná elektrická síť.

Maximální výše dotace pro znevýhodněné kraje je 225 500,- Kč. Výše je závislá na typu a výkonu fotovoltaické elektrárny. Pro aktuální informace prosím kontaktujte našeho obchodního zástupce.

Samozřejmě, zajistíme vše potřebné, od návrhu, přes realizaci, až po autorizovaný záruční a pozáruční servis. Proces zahrnuje i vyřízení dotace naší firmou.

V první řadě je důležitá analýza potřeb a požadavků na systém. V této fázi Vás navštíví náš obchodní zástupce, popř. náš technik. Následuje tvorba individuální cenové nabídky našim týmem. Pokud Vás naše nabídka zaujme, sepíšeme smlouvu a proces realizace Vaší nové fotovoltaické elektrárny rozběhneme vč. vypracování žádosti o dotaci.

FVE je vhodná pro všechny majitele rodinných domů, kteří chtějí v dlouhodobém horizontu ušetřit, být energeticky nezávislí, zvýšit hodnotu své nemovitosti nebo se chtějí podílet na snižování koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. Nicméně jedním z klíčových faktorů je spotřeba domácnosti a ta by měla být alespoň 2,5 MWh (megawatthodiny) za rok.

Životnost samotné fotovoltaické elektrárny se pohybuje kolem 25 let.

Ano. Důležitá je spotřeba zdroje tepla, tedy zda se jedná o elektrokotel, nebo úsporné tepelné čerpadlo. Obecně lze ale říct, že u dnešních izolovaných staveb fotovoltaika pokryje velkou část energie na vytápění – zejména na jaře a na podzim a v zimě pak s vytápěním pomáhá.

Revize, kterou potřebujete je prováděna před prvním spuštěním FVE. O tuto revizi se postará náš technik. Další revize potřeba nejsou.

Aby ale byla odpověď přesná, dle normy EN 62446 je potřeba revize na FV elektrárnách provádět, interval revizí ale není nikde stanoven. Během elektrorevize dochází k odhalování závad, provedení měření jak na straně DC (před střídačem) tak na straně AC (za střídačem).

Pro správnou funkci elektrárny doporučujeme provádět každoroční prohlídku svépomocí, popř. s odborníkem. Při ní je vhodné všechny panely očistil, dotáhnout všechny šrouby na spojích vedení apod.

Watt-peak (Wp) (foneticky: watt pík) je míra nominálního výkonu solárního panelu v laboratorních (ideálních) světelných podmínkách. Nejčastěji se používá odvozená jednotka kilowatt-peak (kWp) v souvislosti s instalovaným výkonem.

Do baterií FVE ukládá přebytky vyrobené elektrické energie, které nejsou ihned spotřebovány spotřebiči v domácnosti. Po západu slunce jsou pak uložené přebytky využity.

Virtuální baterie je, dalo by se říct, imaginární úložiště elektrické energie. Díky této službě přebytky vyrobené energie pomocí FV panelů ukládáte do rozvodné elektrické sítě místo do klasické baterie. Ze sítě si pak vloženou elektrickou energii vyzvednete, jakmile ji budete potřebovat. Problém je v tom, že při vyzvedávání elektřiny ze sítě musíte zaplatit související distribuční náklady, poplatky a daně. Efekt uložení a pozdějšího vybrání díky tomu nemusí vyjít tak dobře, jak to na první pohled vypadá. Přicházíte navíc o možnost záložního zdroje v podobě fyzické baterie v případě výpadku sítě.

Životnost klasických baterií pro FVE je dána počtem cyklů (tzn. úplné nabití a vybití baterie), ale také přirozeným stárnutím materiálu. Běžná domácnost provede přibližně 250 cyklů za rok. Tato životnost je tedy velmi vysoká. Baterii ale spíše limituje životnost materiálu a ta je odhadována na 15 let.

Pro umístění panelů je ideální střecha orientovaná na jih se sklonem 25 až 38 °. Vhodná je také orientace jihovýchod, popř. jihozápad – při této orientaci panelů ale musíte počítat se ztrátou výkonu o 5 až 8 %. Panely není naopak vhodné instalovat s orientací na sever, severovýchod nebo severozápad.

Panely nemusí být umístěny na střeše, k jejich umístění můžete využít také zahradu, pergolu apod.

Účinnost nejběžnějších solárních panelů se v současné době pohybuje kolem 21 %. Výkon panelu se každoročně sníží zhruba o 0,5 %. Běžné solární panely budou tedy po 25 letech disponovat odhadem 85 % původního výkonu.

Dodatečná koupě baterie k FVE je samozřejmě možná. Na jakékoli další rozšíření již nelze dotaci dočerpat do její maximálně možné výše. Dotaci na konkrétní rodinný dům může člověk čerpat jen jednou.

Výkon panelu se každoročně sníží zhruba o 0,5 %. Běžné solární panely budou tedy po 25 letech disponovat odhadem 85 % původního výkonu. Odhadovaná životnost solárního panelu je zhruba 40 let. I po takové době a s nižší účinností budou ale stále funkční.

Velmi zjednodušeně lze říct, že 1 kWp (foneticky: kilo watt pík) vyrobí na našem území zhruba 1 MWh elektřiny.

To závisí na spotřebě rodinného domu a velikosti a typu instalované elektrárny. Pokud ale máte obvyklé spotřebiče můžete být ve většině případů od jara do podzimu nezávislí na dodávkách z elektrické sítě.

To záleží na velikosti elektrárny a spotřebě domácnosti. Energie vyrobené fotovoltaickou elektrárnou může pokrýt 70 % spotřeby domácnosti, nebo jen 40 %.

Zde vstupuje několik faktorů: velikost a pořizovací cena, typ elektrárny, nebo cena elektrické energie ze sítě. Velmi obecně lze říci že se návratnost pohybuje od 6 do 15 let.

V zimě vyrobí panely třikrát méně elektřiny než v létě. I když přes zimu výkon klesá, tak ani v nejchladnějším období roku není výkon nulový.

Nejvyššího výkonu elektrárna dosahuje v měsících duben až srpen, kdy panely zvládnou vyrobit 123 až 132 kWh za měsíc (na 1 kWp výkonu). Nejslabšími měsíci jsou naopak listopad, prosinec a leden, ve kterých se výkon elektrárny pohybuje mezi 37 až 42 kWh měsíčně (na 1 kWp výkonu).

Fotovoltaické panely obsahují křemíkové polovodiče, hliníkové rámy, plastový podklad a krycí vysoce propustné sklo. Recyklace křemíkových fotovoltaických panelů je tedy zcela zvládnutá disciplína a dosažitelná míra recyklace materiálů z FV panelů činí úctyhodných 90 % až 96 %.